Prázdniny se překlenuly do své druhé poloviny, do měsíce srpna.
Začátkem srpna jsme chodili na koupaliště do Němčiček, jednou jsme tam byli i s kamarády ze Strachotína. V Němčičkách se mi moc líbilo a ráda se na toto koupaliště ještě vrátím. 10. srpna oslavil brácha Ráďa své šestnácté narozeniny.
Druhý den po bratrových narozeninách jsme byli s mamkou a bráchou opět na koupališti v Němčičkách, malebné vinařské obci. Večer jsme však odjeli do Brna, kde jsme na hlavním vlakovém nádraží nasedli do mezistátního vlaku railjet, který se jmenoval Joseph Haydn a vydali jsme se ku hlavnímu městu naší vlasti - Praze. Když přišla paní průvodčí Ráďa neměl jízdenky, musím říct, že jsem se doopravdu lekla. Brácha však vytáhnul z kapsy chytrý telefon, kde ukázal paní peůvodčí QR kód, který slouží jako jízdenka. Mezi Českou Třebovou a Pardubicemi se brácha rozhodl, že navštívíme jídelní vůz a dáme si něco dobrého. Já si vybrala medovník a Ráďa polévku ze sezonní nabídky. Obsluha byla milá a usměvavá. Než jsme dojedli, uplynulo mnoho kilometrů a nezbylo nám nic jiného než si vzít kufr a připravit se na výstup v Praze. Na nástupišti na nás čekala teta Dáša, která nás již netrpělivě vyhlížela. Během chvilky jsme se setkali a vyrazili jsme na tramvaj číslo devět, která nás zavezla na místo, kde teta bydlí.
V Praze jsme navštívili trójskou zoologickou zahradu. Vyrazili jsme ráno okolo osmé hodiny. Cestovali jsme tramvají, metrem linky =B= a =C=, mezi těmito linkami jsme přestoupili ve stanici Florenc. Metrem jsme přijeli až do stanice Nádraží Holešovice, kde jsme přestoupili do autobusu, který jel do naší cílové stanice zoologická zahrada. Chvíli jsme stáli ve frontě na vstupenky a poté jsme zamířili k turniketům. Protože bylo velké vedro, brigádnice rozdávali lahve s pitím pro osvěžení návštěvníků. V ZOO jsme byli mezi prvními. Ráďa nechal vyrazit zlatou pamětní minci s lachtanem Melounem, který měl spolu s ostatními lachtany pavilon nejblíže ke vchodu do ZOO. Prošli jsme okolo tučňáků, dále dravých ptáků jako jsou supi, orli a další, až jsme se dostali k plameňákům a opičím ostrovům, přes které jsme prošli k dětskému hřišti "Bororo", kde jsem si sjela velký tobogán. Pokračovali jsme v naší cestě přes pavilon s terárii, kde byli jedovatí plazi, kterých jsem se bála. Potom jsme prošli voliéry s exotickým ptactvem, které létalo volně okolo nás. V areálu zoologické zahrady se též nachází historická štola, která sloužila za druhé světové války jako úkryt pro civilisty při bombardování Prahy, dnes je tomu věnována expozice v této štole. Vedle štoly se nachází výběh kopytníků, kteří skáčí ve vysokých horách, například v Alpách. Za okamžik jsme se nacházeli u výběhu tygrů, který přímo navazoval na pavilon šelem do kterého jsme vstoupili zanedlouho. Velmi hravé šelmy však dnes byly ospalé, a tak netknutě ležely ve svých výbězích a pozorovaly dění okolo. Nedaleko od pavilonu šelem se nachází pavilon goril, zřejmě největší lákadlo pražské zoologické zahrady. Bylo krátce po poledni a naše žaludky nám oznámily, že je čas oběda. Posíleni obědem jsme se přesunuli do dětské ZOO, kde jsem si nakrmila kozy. Poté jsme se podívali na velké suchozemské želvy a během chvíle jsme se již houpali na jednosedačkové lanové dráze, která nás vyvezla do horní části zoologické zahrady. Prošli jsme okolo koní, navštívili mongolskou jurtu a pokračovali kolem výběhu velbloudů a zubrů až k rozhledně od které jsme se vydali zvířecím expressem okolo zvířat o kterých nám poutavě vyprávěla paní průvodkyně. Vystoupili jsme u pavilonu hrochů, odkud jsme šli až k majestátním slonům. Cestou do afrického domu jsme narazili na paní, která vozila na koních, na jednom z nich jsem se projela. V africkém domě se mi nejvíce líbily surikaty, ale i žirafy, které okusovaly vrcholky stromů se mi líbily. Navštívili jsme expozici "Afrika zblízka", která nám přiblížila pozoruhodnou africkou faunu. Hravé vydry předvedly své plavecké schopnosti a my již byli na cestě z vrchní části zoologické zahrady zpět k východu, ještě jsme navštívili pavilon s názvem Indická džungle, vypadalo to tam jako v opravdickém tropickém lese. Najednou jsme se ocitli v temné místnosti s netopýry, jeden se mě dokonce dotknul. S neuvěřitelným vřískotem jsem vyběhla ven z pavilonu a po cestě i ze ZOO. Brácha koupil jízdenky, nasedli jsme do autobusu, přesedli do soupravy metra, tramvaje a dorazili jsme k tetě a do večeře jsme se ještě stihli vykoupat v bazénu.
Další den, tedy spíše k večeru jsme navštívili sídlo prezidenta republiky Pražský hrad. Elitní jednotky hradní stráže střežily vstup do tohoto areálu, kde se nachází například královská zahrada, nebo velká Svatovítská katedrála. Z Pražského hradu jsme sešli po schodech na malebnou malou stranu, kde jsme se občerstvili v kavárně a tramvají jeli okolo Národního divadla v Praze k tetě domů. Dny utekly jako voda a já společně s bráchou Ráďou odjížděla zpět vlakem domů. Cesta však neproběhla bez komplikací. Náš vlak mimořádně zastavil v Březové nad Svitavou, kde přestoupili cestující, jejiž vlak srazil osobu. Doopravdu jsem měla strach, že se nedostaneme z vlaku ven, kolik bylo ve vlaku cestujících. V Brně na nádraží na nás čekali rodiče, společně jsme odjeli domů. Výlet do Prahy se mi moc líbil.
Nedlouho po vícedenním výletu do Prahy jsme do společně vydali do Národního parku Podyjí. Já společně s tátem a bratrem jsme se vydali na prohlídku do pevnostního muzea ve Vranově s mamka na státní zámek Vranov nad Dyjí. Pevnostní muzeum se skládalo ze dvou pevností, jedna menší byla vybavena jako ve třicátých letech minulého století a druhá větší měla výbavu, která byla instalována do těchto bunkrů mezi lety 1950 až 1970, tedy v době socialismu. S tátem jsme si mysleli, že se v těchto pevnůstkách nachází i postele, byli jsme však na omylu. Maminka mezitím navštívila státní zámek a zamávala nám z jednoho z oken zámků, vypadalo to jako v pohádce. Cestou na zámek jsme se zastavili naobědvat v malebné restauraci, která byla zřízena v bývalém větrném mlýně. Jaké překvapení pro nás bylo, když jsem já s mamkou našla v polévce mouchu, která byla později i v nocích se špenátem! Vrátili jsme se pozdě večer.
Další den jsem já, brácha a táta odjeli do Lázní Jeseník. Jeli jsme neprve autobusem, vlakem a poté zase autobusem, protože byla výluka mezi Zábřehem a Jeseníkem. Na místo jsme přijeli okolo půl osmé hodiny večerní, ubytovali jsme se a šli jsme společně na večeři. Pochutnala jsem si na svíčkové s knedlíkem, táta a brácha na kuřecí rolce s bramborovou kaší. Hned po večeři jsme šli do hlavního lázeňského komplexu, kde jsme byli v bazénu s vířívkou. Usnuli jsme vysílením. V sobotu dopoledne jsme si vyjeli na koloběžkách do jesenických kopců, po náročném výjezdu nahoru jsme se odměnili rychlou jízdou dolů. Potom jsme se projeli po lázeňské kolonádě, bylo krátce po poledni a dostali jsme chuť na oběd, tak jsme vrátili koloběžky a šli si pochutnat na lahodné jídlo. Odpočinuli jsme si a společně se vypravili do wellness centra, kde jsme měli zarezervovanou vířivku jenom pro nás. V neděli šel taťka na masáž a po obědě jsme vyrazili domů. V Brně na nádraží na nás čekali babička a děda ze Židlochovic. Odvezli nás domů do Hustopeč a náš výlet tak doopravdu skončil.
Zdravím všechny spolužáky a paní učitelku, již brzy se uvidíme.